Den svatého Martina se v České republice slaví 11. listopadu. Tento den je považován za začátek zimy, protože se často objevuje první sníh.
V tento den se tradičně pořádá slavnostní hostina: peče se husa a otevírá se mladé víno, tzv. Svatomartinské víno. Tato tradice sahá až do doby života biskupa Martina z Tours. Podle legendy při jeho kázání poblíž byli husy, které hlasitě hvízdaly a rušily bohoslužbu. Biskup je tehdy nechal upéct. Od té doby se každoročně 11. listopadu peče husa jako připomínka této události.

Víno, které se otevírá právě na svatého Martina, je obvykle mladé, lehké a ovocné a symbolizuje radost z úrody a nového roku. Tento zvyk se v Česku udržuje již více než sto let.
Dříve také existovala tradice zavěšovat na strop malé pytlíčky s jablky, ořechy, rozinkami, hráškem, pšenicí a ovsem. Na pytlíčky se připevňovaly papírové proužky, které se při oslavě zapalovaly a obsah pytlíčků se vysypal na přítomné. Symbolizovalo to skončení sklizně a radost z jejího dostatku.


Další zajímavou tradicí je Martinská jízda, kdy lidé na koních projíždějí městy a vesnicemi a připomínají cestu svatého Martina. V některých regionech se také pořádají tradiční trhy, hudební a divadelní vystoupení, a samozřejmě se nesmí zapomenout na sladké pečivo ve tvaru husy, tzv. martinské rohlíky.
Dnes je svatý Martin nejen gastronomickou událostí, ale také příležitostí k setkání rodiny a přátel a oslavě podzimní hojnosti.
Dříve se věřilo, že svátek přináší chlad a sníh. Tehdy se říkalo: „Na svatého Martina vychází kouř z komína.“ Bylo tam takové znamení, že když budou před Martinem kruté mrazy, tak budou Vánoce na blátě. Lidé předpovídali krutou zimu, pokud na svatého Martina neopadá listí ze stromů a vinné révy.